Čardáš

(csárda = maďarsky venkovská krčma) maďarský lidový tanec, šířený převážně romskými hudebními soubory.

Historie

původ čardáše je v maďarských verbuňcích (verbunkos), tancích, které od konce 18.století provázely získávání mužů do vojska. Původní verbuňky začínaly pomalým tancem, zvaným Palotás (palota = maď. Palác), po kterém následoval rychlý čardáš, prováděný buď jako výlučně mužský tanec nebo jako párový tanec, při němž se muž odlučuje od ženy a sólově improvizuje. V první polovině 19.století pomalá část verbuňků vymizela. Čardáš se stal – vedle pomalých písní hallgató - jedním ze dvou základních hudebních druhů tradičního repertoáru romských hudebních souborů v Maďarsku, na Moravě a Slovensku i v příhraničních oblastech Slovinska a Chorvatska. [ The music of the Roma in Hungary ]

Charakteristika

čardáš je vždy sudodobý (2/4), s osminovou pulzací nebo jednoduchými synkopami, v rychlém tempu, které se během provedení ještě zrychluje. Melodie, tvořená obvykle dvojperiodou, která odpovídá čtyřem textovým řádkům, je nejčastěji v durové nebo mollové tónině, s občasnými melodickým alteracemi. Rozsah většinou nepřesahuje oktávu.

Námětově patří čardášové texty většinou mezi mulatošne giľa (písně pro pobavení), řidčeji mezi čorikane giľa (písně o bídě a sirobě). Textová forma je neustálená, počet slabik v jednotlivých verších čtyřveršového schématu kolísá.

Provedení

čardáš je hudební žánr, interpretovaný tradičně hudebním souborem, v němž vedle melodických nástrojů (obvykle housle)plní přinejmenším jeden nástroj harmonickou funkci (cimbál, nověji kytara, akordeon). Běžné je řazení hallgatóčardáš.

Literatura

Sárosi, Bálint (1977) Zigeunermusik. Zürich / Freiburg i. Br.
Image Verze pro tiskárnu
Image Le romeskeri
Image O cintiris dureder